Poradna

Dobrý den
Podle přiložených fotografií se pravděpodobně jedná o mechanicky způsobené otlaky. V úvahu by ale mohly připadat i nekrózy způsobené původci alternariových skvrnitostí (Alternaria spp.), to by ale vyžadovalo podrobnější rozbor. Podle četnosti poškození hlíz zřejmé z fotografií doporučujeme sadbu reklamovat, neboť neodpovídá požadavkům na certifikovanou sadbu.
Pro oba případy však platí, že hlízy lze sázet. Je zde ale značné riziko, že za nepříznivých podmínek mohou být nekrózy sekundárně napadeny pektinolytickými bakteriemi s následnou měkkou hnilobou a porost bude mezerovitý. Pokud se pro přesto výsadbu rozhodnete, doporučujeme hlízy nechat naklíčit a vysazovat později do vyhřáté půdy, aby sadba co nejrychleji vzešla.
VÚB

Dobrý den.
Na podobnou otázku jsme již odpovídali dříve. U sadbových brambor je většinou vyšší počet aplikací insekticidů proti vektorům virových chorob (především mšic). Pokud ovšem jsou přípravky používány správně, v souladu s jejich registrací, pak riziko nehrozí. Naproti tomu je většinou nižší počet aplikací fungicidů určených proti plísni bramboru, jelikož je vegetace ukončena dříve než u konzumních brambor. Z důvodů dřívějšího ukončení vegetace může být ale ovlivněna jejich vnitřní kvalit (chuť, konzistence dužniny, obsah sušiny atd.). . Problém by mohl nastat, pokud by sadba byla mořena proti houbovým chorobám. To se však před prodejem sadby obvykle neděje a případné ošetření sadby by muselo být uvedeno na návěsce. Osobně bych volil jiný způsob zužitkování těchto hlíz (např. právě pro domácí zvířata) a koupil bych kvalitní odrůdu konzumních brambor.
VÚB

Dobrý den.
Bez přímého posouzení nebo alespoň fotografie je obtížné příčinu přesně určit. Ale je pravděpodobné, že tmavnutí hlíz je způsobeno fyziologickou poruchu nazývanou šednutí dužniny. Tato porucha je vyvolána nedostatkem kyslíku v dužnině, jde o narušení výměny vzduchu mezi vnějším prostředím a dužninou prostřednictvím slupky. Šedé až černé skvrny jsou způsobeny přítomností melaninu, tmavého organického barviva, které se vytváří v důsledku poruch dýchání. Jev může mít více příčin, nejčastěji je to mechanické poškození hlíz za nízkých teplot (např. při třídění), odklíčení hlíz, případně nedostatky ve výživě nebo extrémní výkyvy počasí ve vegetaci.
Výskyt je častější u odrůd s vyšším obsahem škrobu v hlízách. Více o fyziologických poškozeních a poruchách (abiotikózy) najdete na webových stránkách www.vubhb.cz v sekci Publikace, a to v příručce Abiotikózy bramboru, fyziologické vady a poruchy.

Dobrý den.
Bez práce nejsou koláče a bohužel ani brambory. Jak je vypěstovat a mít z nich užitek, najdete v řadě publikací na našich webových stránkách.
Bez práce to ale nebude, takže to budete muset vyřešit návštěvou nějaké prodejny. A závist sousedů lépe vzbudíte třeba pěkným bourákem. Jak zapojit manželku, to musíte zjistit v jiné specializované poradně. Až ji řeknete to citované přísloví, zřejmě vám ale stejně nepomůže.
VÚB

Dobrý den.
Pokud potřebujete rozlišit pouze několik odrůd podle natě a víte, o které se jedná a jsou-li na stejném pozemku, tak to vizuálně jde. Ve vašem případě a pouze podle vašeho popisu je to ale obtížné. Obě odrůdy jsou polorané.
Záleží také na tom, zda a jak byly sadbové hlízy naklíčené. Odrůda Antonia se např. pomaleji probouzí. Odrůdu, u které nejdříve zaschla nať, bych typoval na Concordii, protože tato je více náchylná k plísni bramboru a loňský ročník této chorobě velmi svědčil.
VÚB

Dobrý den.
Bez přímého posouzení hlíz je odpověď obtížná. Ale nejčastěji k intenzivnímu uvolňování vody z hlíz dochází po jejich namrznutí. V tom případě by také hlízy měly nasládlou chuť.
VÚB

Dobrý den.
Zemědělci na poli nedaleko Vašeho domu pravděpodobně pěstují brambory v odkameněné půdě. V této dnes nejpoužívanější technologii pěstování brambor se nejprve provádí tzv. rýhování, při kterém vzniknou "obří hrůbky". Ty se poté prosévají aby se půda zbavila kamenů a hrud. Do prosáté půdy se pak již běžným způsobem sází brambory.
Důvodem toho, že na poli jsou brambory ještě v lednu, není pěstování žádné speciální odrůdy. Není žádná odrůda brambor, kterou by bylo možné nechat na poli přes zimu bez rizika, že bude poškozena nízkými teplotami. Spíše pěstitelé neměli možnost sklidit brambory na podzim. V loňském roce byl podzim velmi deštivý a místy docházelo k silnému přemokření půdy, což komplikovalo, nebo zcela znemožnilo sklizeň brambor.
VÚB

Dobrý den,
je pravda, že dříve se pěstovaly na značné ploše za účelem krmení prasat.
Dnes tomu tak již není. Ze současných odrůd budou zřejmě pro krmení nejvhodnější odrůdy s vyšším obsahem škrobu. V konzumních odrůdách to jsou odrůdy označené varným typem C nebo odrůdy s varným typem BC. Dále budou vhodné odrůdy vhodné pro výrobu škrobu. Jinak ke krmení můžete využívat všechny odrůdy brambor. Přehled nejrozšířenějších odrůd pěstovaných v ČR najdete na https://www.vubhb.cz/cs/knihovna/informacni-letaky-a-panely/odrudy-bramboru-
v-ceske-republice-v-roce-2020
VÚB

Dobrý den.
Šedobílé skvrny jsou způsobeny škrobem, který se vysrážel pod hojivým pletivem jako reakce na mechanické poškození hlíz. Jedná se o přirozený jev, jež zabraňuje vniknutí původců chorob do hlíz prostřednictvím jejich mechanického poškození, které vzniká při sklizni a posklizňové úpravě. Při kuchyňské úpravě stačí skvrny vykrojit.
VÚB

Dobrý den.
Hlízy napadené vločkovitostí nejsou zdravotně závadné. Není však vhodné konzumovat je ve slupce.
Pokud je vlhkost ve skladu vysoká, šíří se původce vločkovitosti v průběhu skladování poměrně intenzivně. Vaše zjištění je tedy správné.
Moření hlíz zasahuje právě zdroj infekce na sadbových hlízách a je proto vhodnou ochranou. Méně však chrání před případným zdrojem infekce v půdě.
Mytí sadby vhodné není, naopak může podpořit rozvoj bakterióz.
U malopěstitelů doporučujeme věnovat pozornost především agrotechnickým opatřením. Tím je kvalitní příprava půdy, aby byla dostatečně zpracovaná, provzdušněná a prostá nerozložených rostlinných zbytků. Není proto vhodné hnojení hnojem až na jaře nebo použití hodně slamnatého hnoje. Hlízy je dobré před sázením naklíčit a vysazovat až do přiměřeně vyhřáté půdy, aby se urychlilo vzcházení.
Velmi důležité je také včas sklízet, neboť ukončení vegetace je signálem pro původce vločkovitosti přecházet do přezimovacího stadia, tedy tvorbě sklerocií. Jejich množství na hlízách se pak zvyšuje s délkou doby, po které jsou hlízy ponechány v půdě.
VÚB

Dobrý den.
Podle vašeho popisu se může jednat se o abiotickou rzivost dužniny hlíz bramboru. Jde o fyziologickou poruchu, příčinou mohou být nevyrovnané růstové podmínky ve vegetačním období, tj. vysoké teploty a přísušky spojené s nedostatečným příjmem vápníku a železa, případně jiných prvků (blokace jejich příjmu vlivem nevhodného průběhu vegetace). Přesnou příčinu je obvykle obtížné zpětně zjistit. Některé odrůdy jsou k této poruše více náchylné. Pokud jde skutečně o rzivost dužniny, při dobrém skladování se stav nezmění a hlízy by neměly podléhat hnilobě.
VÚB

Dobrý den.
Vaše tušení je správné. Podle vašeho popisu jde o napadení lenticel původcem vločkovitosti hlíz bramboru houbou Rhizoctonia solani. Bližší údaje a možnosti ochrany naleznete v našich příručkách Škodliví činitelé bramboru poškozující hlízy a Vločkovitost hlíz bramboru na našich webových stránkách v sekci Publikace.
VÚB

Dobrý den.
Pěstování brambor na jednom místě není vhodné z důvodu možnosti rizika vyššího výskytu chorob a škůdců, zaplevelení, ale i snižování výnosu. Zelené hnojení je určitě velmi vhodné řešení, především v podmínkách absence jiných statkových hnojiv, zejména hnoje. Z minerálních hnojiv je dobré nárůst hořčice podpořit dusíkem. To znamená zapravení dusíkatého hnojiva před vysetím hořčice. Vhodná dávka dusíku je cca 30 kg/ha, to je např. síran amonný v dávce 150 kg/ha (7,5 kg/500 m2), nebo močovina 70 kg/ha (3,5
kg/500 m2) atd.
Jako další krok bych doporučil zapravení hnojiva typu NPK na jaře před sázením brambor. Tato hnojiva obsahují kromě dusíku i draslík a fosfor, a to s různým poměrem jednotlivých živin. Jejich dávka se řídí obsahem dusíku. Je třeba spočítat dávku hnojiva tak, aby bylo dodáno cca 80 kg N/ha. Pokud bude hnojivo obsahovat např. 10 % N, bude ho třeba 800 kg/ha (40 kg/500 m2) a podobně.
Vápnění je určitě také na místě. Přímé vápnění k bramborám však není vhodné, a to z důvodu vyššího rizika napadení brambor obecnou strupovitostí. Takže vápnit po sklizni brambor. Obecně se však doporučuje vápnění v letech, kdy se brambory na pozemku nepěstují.
VÚB

Dobrý den.
Rozprasky se mohou vytvořit i po poměrně krátkodobém přísušku, následuje–li rychlé obnovení růstu hlíz po srážkách. Pokud jsou rozprasky dobře zacelené, svědčí to o tom, že k jevu došlo v raných stadiích vývoje hlíz. Některé odrůdy jsou k rozpraskům náchylnější.
Dalšími příčinou může být působení reziduí některých herbicidů, případně napadení původcem vločkovitosti (houbou Rhizoctonia solani).
VÚB

Dobrý den.
Pravděpodobně se jedná o napadení lenticel (průduchů) houbou Rhizoctonia solani způsobující chorobu, která se nazývá vločkovitost hlíz. Choroba, kromě příznaků na snímcích, vyvolává řadu dalších různorodých poškození bramborových rostlin i hlíz, u kterých znehodnocuje jejich kvalitu. Napadá však také mnoho jiných plevelných i kulturních rostlin. Více se dočtete v sekci "Publikace" v příručce Vločkovitost hlíz bramboru na našich stránkách www.vubhb.cz.
VÚB

Dobrý den.
Ukončení vegetace u konzumních brambor se provádí mechanicky, chemicky nebo kombinací obou způsobů. Termín závisí na vegetační fázi a ohrožení porostu plísní bramboru. Pro chemické ničení natě je aktuálně registrován přípravek Kabuki s účinnou látkou paraflufen - ethyl. Sklizeň by měla následovat po vyzrání slupky, to je asi za 2 až 3 týdny po ukončení vegetace. Konkrétní termín závisí na průběhu počasí, odrůdě a jiných faktorech. Slupku je možno považovat za vyzrálou, pokud se po promnutí hlíz v ruce neloupe. Konzumovat lze samozřejmě i brambory s nevyzrálou slupkou, nejsou však vhodné pro skladování.
VÚB

Dobrý den.
Příčin popisovaného poškození hlíz může být několik, a to od požerků drátovcem přes vysokovlhkostní zvětšení lenticel až po napadení lenticel původcem vločkovitosti hlíz. Prosíme o nafocení problému a vložení do poradny.
VÚB

Dobrý den.
Bohužel to dobrý nápad nebyl. Po ukončení vegetace by se hlízy měli sklízet za dva až tři týdny po vyzrání slupky (při promnutí v ruce se slupka již neloupe). Po delším ponechání hlíz v půdě narůstá napadení některými chorobami i škůdci, což je váš případ. Hlízy máte pravděpodobně napadené drátovci - larvami brouků kovaříků. Tyto při sklizni hlízu rychle opouštějí, proto je většinou v bramborách po sklizni nenajdete. Nelze říci, že by hlízy byly zcela bez napadení při včasné sklizni, ale napadení drátovci významně stoupá s pozdějším termínem sklizně. Více o drátovcích se dozvíte v příručce Drátovci a osenice u brambor v sekci "Publikace" na našich webových stránkách.
VÚB