Po úvodním slovu ředitele Výzkumného ústavu bramborářského Ing. Jaroslava Čepla, CSc., vystoupil Ing. Ervín Hausvater, CSc. a seznámil účastníky, jak probíhala loňská sezóna a jaké novinky mohou zemědělci očekávat z pohledu ochrany brambor proti chorobám a škůdcům.
Boj s chorobami a škůdci u brambor v roce 2024 byl u některých pěstitelů poměrně dramatický v důsledku časného napadení porostů plísní, jinde ale ochrana nebyla náročná. Pestré rozdíly mezi lokalitami předurčilo především množství a rozložení srážek. Celkově však lze považovat ročník z hlediska výskytu škodlivých činitelů za průměrný s výjimkou vysokého náletu přenašečů virových chorob do porostů brambor, což se negativně projevilo ve výskytu viróz v posklizňových zkouškách. Závěr vegetace byl sice poměrně příznivý, ale zářijové deště někde zaplavily pozemky a sklizeň se protáhla o dva až tři týdny.
Ing. Hausvater také účastníky seznámil s novinkami, které mohou zemědělci využívat jako podporu pro své rozhodování v ochraně bramborových porostů. Jednalo se především o dvě připravené Specializované veřejné databáze odrůd brambor, které znázorňují přehled odrůd a jejich náchylnost k napadení vločkovitostí hlíz a aktinobakteriální obecné strupovitosti brambor. Druhou novinkou připravenou pro letošní sezónu jsou pak předpovědní signalizační mapy listových chorob brambor (plíseň bramboru a alternariové skvrnitosti). Všechny novinky jsou veřejně dostupné na webu Výzkumného ústavu bramborářského vubhb.cz.
Následně vystoupil Ing. Petr Doležal, Ph.D. z Výzkumného ústavu bramborářského, který se již přímo zaměřil na ochranu množitelských porostů brambor proti mšicím a na využití slaměného mulče.
Ing. Doležal konstatoval, že vzhledem k neustálému snižování počtu účinných látek v registru přípravků proti přenašečům virových chorob se neustále zvyšuje význam preventivních opatření, které omezují přenos virových chorob. Množitelé také musí zvažovat využití alternativních metod ochrany množitelských porostů. V rámci výzkumného projektu NAZV QK22010194 ve Výzkumném ústavu bramborářském probíhá ověřování některých alternativních postupů. Od roku 2022 souběžně probíhají přesné polní pokusy ve výzkumné stanici VÚB ve Valečově a poloprovozní pokusy s využitím slaměného mulče. Dosavadní tříleté výsledky jednoznačně potvrzují, že aplikace slaměného mulče výrazně snižuje celkový nálet mšic do porostů brambor, čímž významně omezuje přenos virových chorob. Bylo pozorováno zásadní snížení výskytu mšice broskvoňové (Myzus persicae), která je, jak již bylo zmíněno dříve, jedním z hlavních přenašečů bramborových virů, jako jsou PVY, PLRV a další. Kromě slaměného mulče byla ve Valečově testována i řada dalších možností ochrany množitelských porostů proti mšicím. Mimo stávající možnost insekticidní ochrany, byly testovány i varianty kde byl použit minerální olej a to ať samostatně nebo v kombinaci s insekticidy nebo se slaměným mulčem. Výsledky pokusů jednoznačně potvrzují, že správná volba kombinace preventivních a ochranných opatření hraje klíčovou roli v omezení šíření virových chorob v porostech brambor. Jejich význam narůstá tím více, čím rychleji dochází k redukci účinných a rychle působících insekticidů.
Do budoucna bude zcela nezbytné pokračovat ve výzkumu těchto metod a zaměřit se na jejich kombinaci s dalšími inovativními přístupy, včetně šlechtění geneticky odolných odrůd. Určitou výzvou v současné „zelené“ době je pro chemické firmy a výzkumná pracoviště hledání vhodných bioinsekticidů, které by měly buď okamžitou účinnost na mortalitu mšic, nebo jim účinně zabraňovaly v přenosu virových chorob.
O vývoji rezistence mšice broskvoňové k insekticidům, letové aktivitě mšic přenášejících viry brambor a využití těchto poznatků v ochraně množitelských porostů brambor pohovořil prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc. z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu.
Rezistence mšice broskvoňové k přípravkům na ochranu rostlin se ve světě i v ČR zvyšuje. Plošný monitoring rezistence mšice broskvoňové potvrdil neúčinnost pyretroidů a pirimicarbu (Pirimoru). Rezistence k pyretroidům je plošně rozšířena a pyretroidy jsou zcela neúčinné (ve všech plodinách). Rezistence k pirimicarbu byla vysoká, v posledních letech se citlivost vrací, ale pro ochranu brambor se nedoporučuje. Citlivost k acetamipridu (Mospilan a spol.) je dosud dostatečná a přípravky lze používat za podmínky sledování rezistence (Rostlinolékařský portál). Pro účinné přípravky na mšici broskvoňovou na bázi sulfoxafloru byla registrace ukončena v roce 2023, pro přípravky na bázi spirotetramatu (Movento) bude ukončena v roce 2025.
Byla prokázána dostatečná účinnost přípravků na bázi acetamipridu (Mospilan), flonicamidu (Teppeki), flupyradifuronu (Sivanto PRIME), cyantraniliprolu (Benevia). Doporučuje se přípravky s účinnými látkami acetamiprid, flonicamid, flupyradifuron a cyantraniliprol registrovat do ozimé řepky, do cukrovky a do sadbových brambor a střídat je mezi sebou v rámci antirezistentních strategií. Na citlivých odrůdách brambor k virům však sledy těchto přípravků nezabrání vysokému výskytu viru Y. Pro ochranu citlivých odrůd brambor se doporučuje registrovat minerální oleje.
Monitoring letové aktivity mšic přenášejících viry brambor
Populační hustoty mšic přenášejících viry brambor se v čase mění v důsledku oteplování klimatu a ukončení registrace insekticidních mořidel na osivo řepky a cukrovky. Populační hustota mšice broskvoňové se zvýšila od roku 2014 po ukončení moření osiva řepky neonikotinoidy a vlivem teplých podzimů. Mšice broskvoňová je podle výskytu v sacích pastích nejzávažnější přenašeč virů. Mšice chmelová je méně významný přenašeč s nízkým výskytem v miskách v bramborách. Mšice řešetláková má ze sledovaných druhů nejnižší výskyty v sacích pastech i v miskách.
Ve žlutých miskách v bramborách byly zjištěné vysoké výskyty mšice makové a mšice zelné (v některých letech byly tyto druhy dominantními v miskách). Byla zjištěna korelace mezi počtem mšice broskvoňové v sacích pastech a v miskách. Je tu předpoklad, že bude zpřesněna rámcová prognóza výskytu mšic přenášejících viry brambor podle odchytu v sacích pastech.
Následovala přednáška Ing. Jiřího Nermutě, Ph.D. z Biologického Centra AV ČR, České Budějovice na téma „Látky přírodního původu v ochraně rostlin (nejen) proti přenašečům virů “.
Primárním cílem výzkumu je hledání nových možností ochrany proti přenašečům virových chorob. Ing. Nermuť seznámil přítomné, že se zaměřují především na přírodní látky s rozmanitou biologickou aktivitou, které jsou produkovány bakteriemi rodu Xenorhabdus. Tyto bakterie žijící v symbióze s entomopatogenními hlísticemi rodu Steinernema poskytují svým partnerům ochranu proti mnoha půdním organismům, mrchožroutům a rozkladačům, a to především díky produkci látek s antibakteriálním, fungicidním, a hlavně insekticidním účinkem. Výsledky ukazují, že některé kmeny bakterií (Xenorhabdus bovienii, X. khoisanae, X. ehlersi, X. poinari a X.budapestensis) dokáží mšici broskvoňovou účinně hubit, případně zpomalit až zastavit její vývoj. Výzkum ukazuje, že by se tyto přírodní látky mohly stát novou generací biologických pesticidů, které pomohou zemědělcům účinně bojovat proti mnoha škůdcům. Proto v současné době zkoumáme účinné látky podrobněji, vylepšujeme proces výroby s cílem maximalizovat produkci účinných látek a zároveň zlepšit způsob jejich aplikace.
Analýze nukleových kyselin jako nástroji studia diverzity a infekčnosti mšic v porostech bramboru se následně věnoval Ing. Petr Sedlák, Ph.D. z katedry genetiky a šlechtění, FAPPZ ČZU v Praze.
V kontextu s projektem QK22010149 má analýza nukleových kyselin význam pro studium mezidruhové a vnitrodruhové rozmanitosti mšic a jejich schopností přenášet viry. V projektu jsme se zaměřili na tyto vlastnosti u druhů Myzus persicae, který je vnímán jako nejdůležitější přenašeč a Phorodon humuli a Aphis nasturtii jejichž význam se zdá být relativní v závislosti na aktuálních podmínkách ovlivňujících šíření druhu a jeho aktivitu. V rámci projektu jsme navrhli a otestovali panel 49 mikrosatelitních markerů pro hodnocení vnitrodruhové variability M. persicae a testovali jsme jeho převoditelnost na další druhy. Některé markery z panelu jsou, zdá se, do určité míry použitelné u P. humuli, ne však u A. nasturtii. To naznačuje jistou genetickou příbuznost mezi mšicí broskvoňovou a chmelovou. Pro studium přenosu viróz byly navrženy a ověřeny markery pro efektivní detekci mšicemi přenosných RNA virů PLRV a PVY s využití realtime RT PCR. Metoda umožňuje detekovat oba viry najednou v jednotlivých mšicích odebraných různým způsobem, např. smýkáním či exhaustorem, nebo odchytem do monitorovací misky dle Lamberse. Relativně důležitý je rychlý přenos materiálu do laboratoře a jeho stabilizace (uložení v ethanolu či lépe zmrazení za sucha). Hodnocení nákazy mšic M. persicae odchycených v červenci 2024 v pokusech v Humpolci ukázalo, že přenašečem virů bylo přibližně 30 % testovaných mšic. Naprostá většina z pozitivně testovaných mšic přenášela PVY, PLRV byl zachycen pouze ojediněle. V následujícím období se zaměříme na testování významnějších počtů mšic různých druhů pro specifikaci jejich přenosových schopností, a též ověříme sezónní dynamiku přenosu porovnáním z náletů v průběhu srpna a září 2024.
Na závěr workshopu vystoupil Ing. Milan Čížek z VÚB Havlíčkův Brod a seznámil účastníky s ekonomikou ochrany brambor nejen proti přenašečům virových chorob.
Náklady na ochranu brambor z vybraného souboru pěstitelů brambor na Českomoravské vrchovině tvoří 11 % přímých nákladů, v absolutní hodnotě 12 026 Kč na ha brambor. Autor rozebral četnost ošetření jednotlivými skupinami pesticidů (herbicidy, fungicidy, insekticidy, desikanty, přípravky na moření půdy a brambor a ostatní přípravky) a zastoupení Top 10 přípravků (účinných látek) v každé skupině. Průměrný počet ošetření brambor se v období 2017 až 2023 pohyboval mezi 8 a 10 zásahy v závislosti na infekčním tlaku plísně bramboru a náletu mšic, popř. mandelinky bramborové. Autor prezentoval náklady na ošetření 1 ha vybranými přípravky. Pro porovnání uvedl dvě zahraniční studie. První (Švýcarsko) porovnávala různé technologie brambor z pohledu četnosti ošetření mechanizací a rentability, Základem byla klasická technologie versus ekologická, která měla o 20 % vyšší rentabilitu a o 11 % vyšší benefity (tržby + přímé platby). Druhá studie (Německo) uvádí náklady na založení slaměného a zeleného mulče na ekologických farmách v Německu. Benefity tohoto opatření (méně hnojiv, méně herbicidů, vyšší výnosy a tržby) převažují nad náklady na založení mulče. Závěrem autor shrnul hlavní poznatky vlastní práce včetně poznatků ze zahraničí.
Během workshopu také vystoupil Ing. Jaroslav Domkář ze zemědělského podniku AGRO Posázaví, a.s. a seznámil účastníky s ochrana množitelských porostů brambor z pohledu praxe. Během svého vystoupení poukázal na těžkou situaci množitelů brambor v současné době, kdy stéle více chybí účinné přípravky proti přenašečům virových chorob a zároveň ocenil praktické výsledky tohoto projektu, které jsou využitelné v zemědělské praxi.
Za uspořádání úspěšného workshopu patří poděkování všem pracovníkům Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod a Poradenského svazu Bramborářský kroužek, kteří se na jeho přípravě podíleli.