Historie Výzkumného ústavu bramborářského sahá hluboko do první poloviny dvacátého století. Velmi krátce po první světové válce a vzniku Československé republiky začal vyvíjet v roce 1920 činnost soukromý Výzkumný ústav bramborářský, který založil a financoval Ústřední svaz pěstitelů zemáků. V roce 1923 byl již fungující ústav přeměněn na Státní výzkumné ústavy bramborářské. Státní výzkumné ústavy měly, podle iniciátorů (viz foto) jejich vybudování, vědeckou prací podepřít snahu o povznesení pěstování brambor, bramborářského průmyslu (lihovarského, škrobárenského a sušárenského), jakož i hospodářského zužitkování. Činnost nových Státních výzkumných ústavů bramborářských se ale rozbíhala velmi pomalu. Narážela na nedostatek odborných pracovníků, nevhodných prostor pro činnost a nedostatečné vybavení. Později, v roce 1938 bylo ze strany ministerstva zemědělství přistoupeno k zásadní reorganizaci ústavů, došlo k rozšíření stavu pracovníků a byly vytvořeny podmínky ke vzniku základních oddělení ústavů. Organizační struktura Státních výzkumných ústavů bramborářských z let 1938 a 1939 zůstala nezměněna až do r. 1951, kdy došlo ke změnám v zemědělském výzkumnictví, jejichž účelem bylo oddělit kontrolní činnost od výzkumu. V tomto roce se také součástí ústavu stala Státní výzkumná stanice zemědělská ve Valečově, jejíž historie sahá hluboko do devatenáctého století. Byla založena v roce 1863 jako stanice pro výzkum zemčat. V současné době je Valečov hlavní základnou pro vedení polních pokusů všech výzkumných úseků a dva z nich zde přímo sídlí. Státní výzkumné ústavy bramborářské se staly součástí Československých státních statků pod názvem Výzkumný a šlechtitelský ústav bramborářský. O rok později se však pracoviště stalo specializovaným výzkumným ústavem s názvem Výzkumný ústav bramborářský. Během dalších let se vnější (začlenění ústavu do různých státních organizačních složek) i vnitřní struktura ústavu (členění na jednotlivé úseky, oddělení, laboratoře) často měnila.
V roce 1956 ústav patřil pod Československou akademii zemědělských věd a od ústavu byla odloučena šlechtitelská složka, v roce 1962 ústav, stejně jako i další výzkumné ústavy, spadal do správy ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. V roce 1969 byl ústav začleněn do nově zřízené České akademie země- dělské, v roce 1974 (po zrušení akademie) opět spadal do správy ministerstva zemědělství a výživy. V roce 1976 byl ústav součástí výrobně hospodářské jednotky Oseva, šlechtitelské a semenářské podniky v Praze a od roku 1977 patřily k ústavu všechny bramborářské šlechtitelské stanice. Šlechtění brambor tak bylo opět spojeno s bramborářským výzkumem. Vzniklý Výzkumný a šlechtitelský ústav bramborářský zajišťoval jak výzkumnou, tak i šlechtitelskou činnost.
Během své činnosti za první republiky i po druhé světové válce ústav vždy plnil roli výzkumného a poradenského centra pro pěstitele, uživatele i zpracovatele brambor v celé republice. Dlužno dodat, že v té době se plocha brambor blížila půl milionu hektarů a vedle zajištění konzumních brambor bylo užití orientováno zejména na průmyslové zpracování na škrob a líh a také na krmení hospodářských zvířat a sušení. Podstatné změny v novodobé historii nastaly v roce 1990. Nejprve došlo v rámci Osevy opětovně k oddělení šlechtění od výzkumu. Z dosavadního Výzkumného a šlechtitelského ústavu bramborářského byly vytvořeny jako odštěpné závody státního podniku Oseva dva ústavy – Výzkumný ústav bramborářský a Šlechtitelský ústav bramborářský. Delimitace těchto ústavů nebyla jednoduchá, v té době byla pozornost více než vlastnímu výzkumu a šlechtění věnována centralizované hospodářské činnosti spravovaných podřízených stanic. Tehdejší vedení ústavů se však s touto situací velmi dobře vyrovnalo.
Osudy obou rozdělených celků se pak zásadně lišily. Díky vstřícnosti a pochopení tehdejšího ministerstva zemědělství pod vedením Ing. Luxe byla privatizace výzkumné části Osevy vyjmuta z tzv. druhé vlny kupónové privatizace a ústavům byla dána možnost změny právní subjektivity na společnosti s ručením omezeným.
K privatizaci Osevy, výzkumného ústavu bramborářského došlo v roce 1994, kdy byl ukončen proces privatizace státního podniku Oseva Praha. Vznikl tak Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod s.r.o. ( VÚB), který v této podobě působí dodnes.
Počátky činnosti soukromého VÚB byly poznamenány nízkým financováním výzkumu v té době. Skončilo přímé a plánovité financování a činnost grantových agentur se teprve rozbíhaa. Bylo to velmi složité období, kdy ústav vyvíjel činnost pouze v základních oblastech výzkumu a vývoje. V této době VÚB řešil projekty zejména u Národní agentury pro zemědělský výzkum (NAZV ) při Ministerstvu zemědělství (MZe) a v podobném rozsahu i u Grantové agentury České republiky (GAČR).
Oživení nastalo až v roce 2003, kdy byla i privátním výzkumným organizacím dána možnost ucházet se ve veřejné soutěži Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o tzv. institucionální prostředky na výzkumné záměry, určené do té doby pouze na dlouhodobý rozvoj univerzit a státem přímo řízených ústavů. Výzkumný ústav bramborářský v této soutěži uspěl a od roku 2004 do roku 2010 řešil výzkumný záměr s názvem „Molekulární a technologické základy produkce kvalitních brambor“. Díky tomuto záměru byly pořízeny potřebné přístroje, stroje a další zařízení, svoji činnost zahájila nově vybavená laboratoř analytické chemie, byl vytvořen prostor pro rozvoj molekulárních metod detekce patogenů a genetických struktur, práci s geneticky modifikovaným materiálem, nekonvenčních metod šlechtitelských postupů, ověření metod ochrany proti chorobám, škůdcům a plevelům a v neposlední řadě výzkumu v oblasti zdraví prospěšných i škodlivých látek u brambor. Současně se dařilo i v oblasti veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji, oproti minulosti však pouze u MZe a nově u projektů MŠMT v rámci Národního programu výzkumu či Výzkumných centrech.
Po roce 2010 bylo řešení výzkumných záměrů ukončeno a nahrazeno systémem hodnocení výzkumných organizaci podle úrovně vědeckých publikací a podle uplatnění výsledků v praxi a prostředky na rozvoj začaly být přidělovány podle dosažené bodové hodnoty. Systém se ale neustále mění a nezohledňuje dobře náš typ výzkumné organizace, která se orientuje zejména na aplikované výsledky a spolupráci s praxí. Zúčastňujeme se nadále veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji, zejména Národní agentury pro zemědělský výzkum při MZe, Technologické agentury ČR a některých programů MŠMT (Eureka, Ingo, Kontakt).
Všechny výzkumné projekty řešíme ve spolupráci s partnerskými výzkumnými organizacemi a univerzitami, spolupracujeme s Ústředním bramborářským svazem ČR, šlechtitelskými organizacemi, institucemi státní správy, velmi úzce se zemědělskými a zpracovatelskými podniky.
V rámci mezinárodní spolupráce jsme činní v Evropské společnosti pro výzkum brambor (EAPR), naši pracovníci aktivně vystupují na zahraničních konferencích.
Představení společnosti Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod lze shlédnout také na videu, které vzniklo v rámci projektu "Partnerství pro podporu popularizace VaV a další vzdělání v oblasti popularizace transferu technologií v oblasti zemědělství, potravinářství a bioenergetiky" (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/35.0013).