Vědecké práce 2013

Zkratka za názvem článku: (A) = článek publikován v angličtině

• Tomáš Litschmann, Petr Doležal, Ervín Hausvater
  Stanovení termínu vzcházení brambor na základě meteorologických údajů
• Ervín Hausvater, Petr Doležal, Jitka Dejmalová, Petra Baštová, Vladimíra Sedláková, Jana Mazáková
  Účinnost fungicidů proti plísni bramboru v letech 2010-2013
• Jaroslava Domkářová, Bohumil Vokál, Andrea Svobodová, Václav Čermák
  Vlastnosti rozhodující o vhodnosti hlíz bramboru k mytí a jejich vztah k varnému typu a obsahu škrobu v hlízách
• Jaroslava Domkářová, Vendulka Horáčková
  Česká banka genetických zdrojů bramboru a její využití ve výzkumu a šlechtění
• Marie Greplová, Hana Polzerová, Jaroslava Domkářová
  Mutační šlechtění Solanum tuberosum pomocí UVC ozařování (A)
• Renata Švecová, Hana Polzerová, Jiří Ptáček
  Testování rezistence k plísni bramboru (Phytophthora infestans) na Petriho misce u planého druhu bramboru Solanum berthaultii a Solanum bulbocastanum
• Andrea Svobodová, Pavel Kasal
  Vliv lokální aplikace minerálních dusíkatých hnojiv na výnos hlíz a obsah nitrátů v hlízách brambor
• Dagmar Šimková, Petr Bucher, Bohumil Vokál, Andrea Svobodová, Vladimíra Sedláková
  Vliv odrůdy, ročníku a stanoviště na velikost škrobových zrn u odrůd bramboru určených pro výrobu škrobu

Stanovení termínu vzcházení brambor na základě meteorologických údajů

LITSCHMANN, T. – DOLEŽAL, P. – HAUSVATER, E.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2013, 21: 9-16

V předložené práci bylo vyhodnoceno pozorování délky období od sázení do vzejití rostlin bramboru (50 % z porostu) a měření teploty půdy na deseti lokalitách na území České republiky. Byla zjištěna poměrně těsná závislost mezi délkou tohoto období a sumou efektivních teplot nad 2 °C, počítanou z teploty půdy. Velikost této sumy je závislá na odrůdě, její průměrná hodnota ze všech lokalit byla pro odrůdu Magda 220 °C, pro odrůdu Riviera 256 °C a pro odrůdu Ditta 279 °C. Ve většině případů se odchylka mezi vypočítaným a skutečným termínem vzcházení pohybovala kolem ± 1 dne, nejvyšší byla 4 dny. Zjištěné poznatky mohou sloužit k doplnění modelu na signalizaci plísně bramboru.

brambory; termín vzcházení; suma efektivních teplot

Kontaktní adresa:
RNDr. Tomáš LITSCHMANN, Ph.D., AMET, Velké Bílovice
Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika
tel.: +420 519 346 252, mobil: +420 731 702 744, e-mail: amet@email.cz

Účinnost fungicidů proti plísni bramboru v letech 2010-2013

HAUSVATER, E. – DOLEŽAL, P. – DEJMALOVÁ, J. – BAŠTOVÁ, P. – SEDLÁKOVÁ, V. – MAZÁKOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2013, 21: 17-30

V přesných polních pokusech v centrální bramborářské oblasti České republiky na polorané odrůdě Ditta náchylné k plísni bramboru  v letech 2010–2013 byla sledována účinnost vybraných fungicidů na plíseň v nati a na hlízách. Ošetření bylo zahájeno podle negativní prognózy a aplikováno bylo 6–7 ošetření v intervalech 7–10 dní.  Jednotlivé pokusné ročníky se velmi lišily v průběhu povětrnostních podmínek a vyznačovaly se až extrémními teplotními a srážkovými výkyvy, což způsobilo výrazné rozdíly v prvních výskytech plísně, v počátku a průběhu epidemického šíření choroby a v napadení hlíz. Průkazné výsledky v napadení hlíz byly získány jen v letech 2010 a 2013, kdy byly vhodné podmínky pro jejich infekci. Nejvyšší účinnost na plíseň v nati byla zjištěna u fungicidních látek cyazofamid, mandipropamid, fluazinam a fluopicolide + propamocarb-hydrochloride. Současně prokázaly i nejvyšší účinnost na napadení hlíz. Fungicidy obsahující tyto účinné látky jsou proto vhodné pro postřikové programy zejména v podmínkách silného infekčního tlaku choroby. Snížení účinnosti však bylo zjištěno u kombinace fenamidone + propamocarb-hydrochloride. To může souviset se zjištěním výskytu rezistentních kmenů k propamocarb-hydrochloridu v dané oblasti.

brambory; plíseň bramboru; fungicidy; výnosy; napadení hlíz

Kontaktní adresa:
Ing. Ervín HAUSVATER, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 237, mobil: +420 605 981 854, e-mail: hausvater@vubhb.cz

Vlastnosti rozhodující o vhodnosti hlíz bramboru k mytí a jejich vztah k varnému typu a obsahu škrobu v hlízách

DOMKÁŘOVÁ, J. – VOKÁL, B. – SVOBODOVÁ, A. – ČERMÁK, V.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2013, 21: 31-46

Hodnocení vlivu odrůdy a ročníku na vlastnosti hlíz bramboru určených k mytí bylo provedeno na základě výsledků čtyřletých (2009–2012) polních pokusů s 64 odrůdami bramboru. Současně byla propočtena závislost mezi sledovanými vlastnostmi, obsahem škrobu a varným typem. Samostatně pak ještě závislost mezi stříbřitostí a hladkostí slupky. U mytých hlíz byla sledována hladkost slupky, vločkovitost hlíz, stříbřitost slupky, pevnost slupky, změna barvy oloupaných hlíz, zelenání slupky, klíčení hlíz a výskyt aktinobakteriální obecné strupovitosti. Zároveň byl u jednotlivých odrůd zjišťován obsah škrobu a varný typ. Z výsledků vyplývá, že rozhodujícím ukazatelem z hlediska vhodnosti jednotlivých odrůd k mytí byla jednoznačně stříbřitost slupky hlíz. Statisticky významný vliv odrůdy byl zjištěn i u hladkosti slupky (zde však vyhověla většina odrůd), mimo skupiny polopozdních až pozdních odrůd u zelenání slupky hlíz (nevyhověla většina odrůd) a s výjimkou raných odrůd u klíčení hlíz (v tomto případě většina odrůd vyhověla). Vliv ročníku byl vesměs vyšší než vliv odrůdy a významnosti dosáhl v řadě případů u ukazatelů, u kterých se vliv odrůdy významně neprojevil. Byla prokázána přímá závislost mezi hladkostí a stříbřitostí slupky (za celý soubor r = 0,7085**). Protože zelenání slupky hlíz lze řešit technologicky (např. omezením doby mezi mytím a prodejem, minimalizací osvětlení mytých hlíz apod.) je pro vhodnost k mytí rozhodující napadení hlíz stříbřitostí slupky. Z výsledků vyplývá, že z hodnoceného souboru lze předpokládat vhodnost pro mytí u odrůd Capri, Finka, Liliana, Valetta, Annabelle, Baccara, Bohemia, Dali, Marabel, Solo a Rafaela. Vhodnost k mytí klesá s prodlužující se délkou vegetační doby, naproti tomu vhodně zvolená technologická opatření omezující výskyt stříbřitosti, ale i zelenání slupky mohou pozitivně ovlivnit kvalitu hlíz po umytí. Závislost mezi obsahem škrobu (varným typem) a hodnocenými ukazateli nebyla jednoznačná a je zřejmé, že ji nelze pro stanovení vhodnosti hlíz k mytí využít.

odrůdy Solanum tuberosum; mytí hlíz; obsah škrobu; varný typ

Kontaktní adresa:
Ing. Jaroslava DOMKÁŘOVÁ, Ph.D., MBA, LL.M.,
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 227, e-mail: domkarova@vubhb.cz

Česká banka genetických zdrojů bramboru a její využití ve výzkumu a šlechtění

DOMKÁŘOVÁ, J. – HORÁČKOVÁ, V.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2013, 21: 47-58

Česká republika přijala smluvní odpovědnost za uchování genetických zdrojů kulturních rostlin na svém území. Stát prostřednictvím Národního programu vytváří podmínky a zabezpečuje činnosti spojené s konzervací a využíváním shromážděných kolekcí. Činností spojenou s konzervací a využíváním genetických zdrojů bramboru v ČR byl pověřen VÚB Havlíčkův Brod. Práce s genofondy bramboru má ve VÚB dlouholetou tradici, probíhá bez přerušení od roku 1952. Postupně došlo k přechodu od polního vedení kolekcí k udržování a množení v laboratorních podmínkách pomocí tkáňové kultury in vitro. V kolekci bylo do roku 2013 shromážděno 2 454 genetických zdrojů. Jsou dostupné pro výzkum, šlechtění a vzdělávání a poskytují se především praktickým šlechtitelům, výzkumným pracovištím, univerzitám, muzeím, botanickým zahradám v celé ČR. Vzorky jsou poskytovány i řadě zahraničních uživatelů. V letech 1994 až 2013 bylo uživatelům poskytnuto celkem 5 432 vzorků. Informace o genetických zdrojích bramboru jsou součástí databáze genetických zdrojů udržovaných v ČR.

genetické zdroje; brambor; in vitro; Solanum spp.

Kontaktní adresa:
Ing. Jaroslava DOMKÁŘOVÁ, Ph.D., MBA, LL.M.,
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika'
tel.: +420 569 466 227, e-mail: domkarova@vubhb.cz

Mutační šlechtění Solanum tuberosum pomocí UVC ozařování

GREPLOVÁ, M. – POLZEROVÁ, H. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2013, 21: 59-74

Bylo zvoleno UV záření pro indukci variability u tbr cv. Herby s cílem získat zajímavou barvu dužniny. Nodální segmenty a protoplasty byly použity k mutagenezi. Ozařované klony pocházející z nodálních segmentů se nelišily od neošetřené kontroly. Protoplasty byly ozařovány 2, 4 a 6 minut (vlnová délka 240 nm, dávkování 370 µW cm^-2) a kultivovány do stadia organogenních kalusů, které daly 16, 22 a 34 jedinců. U prvního ošetření byly zjištěny pouze malé rozdíly v porovnání s kontrolou. Varianty 4 a 6 minut indukovaly větší variabilitu a čtyři genotypy s výjimečnou barvou dužniny byly vybrány pro podrobnější skleníkové a polní testy. Polní pěstování potvrdilo stabilitu růstového habitu a vlastnosti hlíz vybraných genotypů. Herby 4´/7 a Herby 4´/15 měly deformace listů, takže byly vyřazeny z pokusů další sezonu. Všechny vybrané genotypy indukovaly kvetení. Polní hodnocení napadení Phytophthora infestans ukázalo podobnou úroveň rezistence vůči patogenu jako tbr cv. Herby. Výrazné požerky na listech způsobené Leptinotarsa decemlineata nebyly zjištěny. Mutanty a cv. Herby mají velmi nízkou hladinu rezistence vůči PVY a PVS. Všechny genotypy měly různou barvu dužniny, další vlastnosti hlíz byly zcela podobné tbr cv. Herby, s výjimkou Herby 4´/15 se žlutou slupkou. Mutantní genotypy nedosahovaly výnosu tbr cv. Herby. Je diskutována možnost ozařování protoplastů UVC jako perspektivního způsobu pro získání vhodných mutantů využitelných ve šlechtění bramboru.

vlastnosti plodin; mutageneze in vitro; nodální segmenty; protoplasty; brambor; UV ozařování

Kontaktní adresa:
Ing. Marie GREPLOVÁ, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 239, e-mail: greplova@vubhb.cz

Testování rezistence k plísni bramboru (Phytophthora infestans) na Petriho misce u planého druhu bramboru Solanum berthaultii a Solanum bulbocastanum

ŠVECOVÁ, R. – POLZEROVÁ, H. – PTÁČEK, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2013, 21: 75-82

Plané druhy Solanum berthaultii a Solanum bulbocastanum jsou dlouhodobě udržovány v genové bance Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod. Vybrané genotypy S. berthaultii a S. bulbocastanum byly hodnoceny na rezistenci k plísni bramboru pomocí laboratorního testu rezistence k Phytophthora infestans na Petriho misce. Jednotlivé genotypy byly převedeny z kultivace in vitro do skleníkových podmínek, po 8 týdnech byly odebrány vzorky v podobně dobře vyvinutých a zdravých listů. Statistické hodnocení bylo provedeno analýzou rozptylu, tj. ANOVA a Tukeyovou metodou. Průměrné LGR hodnoty testovaných genotypů S. berthaultii se pohybovaly v rozmezí 0,07 až 2,08 a průměrné hodnoty LGR genotypů S. bulbocastanum se pohybovaly v rozmezí 0,06 až 1,63. Všechny testované genotypy byly významně odolnější než kontrolní odrůda Valfi s průměrnou hodnotou LGR 5,45. Ve výsledku byly plané druhy S. berthaultii a S. bulbocastanum vyhodnoceny jako středně a vysoce rezistentní k plísni bramboru (Phytophthora infestans).

Solanum berthaultii; Solanum bulbocastanum; Phytophthora infestans; test; rezistence

Kontaktní adresa:
Ing. Renata ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 225, e-mail: svecova@vubhb.cz

Vliv lokální aplikace minerálních dusíkatých hnojiv na výnos hlíz a obsah nitrátů v hlízách brambor

SVOBODOVÁ, A. – KASAL, P.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2013, 21: 83-92

V letech 2010–2013 byl založen polní pokus s různými termíny a způsoby aplikace minerálního dusíkatého hnojení s cílem porovnat konvenční způsob minerálního hnojení s aplikací kapalného hnojiva do hrůbků po vzejití porostu brambor za pomoci aplikátoru. Zjišťován byl především vliv variant pokusu na vývoj porostu, výnos hlíz, obsah škrobu a obsah nitrátů v hlízách. Stav porostu ovlivnily varianty především v počátečních vývojových fázích, v pozdějších vývojových fázích porostu již nebyly patrné rozdíly mezi variantami. Výnosové výsledky nebyly statisticky významně ovlivněny variantami pokusu. Tendence vyššího výnosu za roky 2010–2013 byly u varianty s dělenou dávkou dusíku, a to v 50 kg/ha DAM 390 plošně před vzejitím a 50 kg/ha DAM 390 aplikátorem po vzejití a varianty s Močovinou. Obsah dusíku v sušině hlíz rovněž nebyl statisticky průkazně ovlivněn variantami pokusu, významně jej však ovlivnil ročník.

hnojení brambor; aplikace dusíkatých hnojiv; výnos hlíz; obsah nitrátů

Kontaktní adresa:
Ing. Andrea SVOBODOVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 489 209, e-mail: svobodova@vubhb.cz

Vliv odrůdy, ročníku a stanoviště na velikost škrobových zrn u odrůd bramboru určených pro výrobu škrobu

ŠIMKOVÁ, D. – BUCHER, P. – VOKÁL, B. – SVOBODOVÁ, A. – SEDLÁKOVÁ V.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2013, 21: 93-106

Cílem práce bylo zjistit vliv odrůdy, ročníku a stanoviště na velikost škrobových zrn u 16 odrůd bramboru pěstovaných v ČR. Přesné polní pokusy probíhaly na 5 stanovištích (Domanínek, Horažďovice, Lukavec, Valečov, Vysoké nad Jizerou) v letech 2005-2008. V laboratorně získaných vzorcích škrobu byla metodou laserové difrakce měřena velikost škrobových zrn. Rozhodující podíl na průměrné velikosti škrobových zrn měla odrůda (32,55 %). Podíl stanoviště (5,77 %) a ročníku (3,97 %) byl sice rovněž vysoce významný, ale výrazně nižší. V průměru celého souboru byla zaznamenána průměrná  velikost škrobových zrn 43,30±4,29 µm. Ta poměrně značně kolísala a pohybovala se od 30,40 µm (pozdní odrůda Sibu na Valečově v roce 2005) do 56,60 µm (velmi pozdní odrůda Kuras v Horažďovicích rovněž v roce 2005). Při hodnocení jednotlivých odrůd se průměrná velikost škrobových zrn pohybovala od 37,97±2,17 µm (raná Tomensa) do 47,10±3,72 µm (raná Nomade). Rozdíly mezi jednotlivými stanovišti byly v průměru celého souboru relativně malé a velikost se pohybovala od 42,15±4,13 (Valečov) do 44,98±4,97 (Horažďovice). Stejné konstatování platí i při porovnání jednotlivých ročníků (od 42,37±4,31 µm v r. 2006 do 44,27±3,92 µm v r. 2008). Délka vegetační doby jednotlivých odrůd průměrnou velikost škrobových zrn překvapivě neovlivnila a podobné konstatování platí i do určité míry pro vzájemné porovnání odrůd určených pouze pro výrobu škrobu s odrůdami, které umožňují širší využití (konzum, výroba lupínků, případně hranolků). Neplatí, že odrůdy určené pouze pro výrobu škrobu mají zároveň jednoznačně i větší průměrnou velikost škrobových zrn.

brambor; odrůda; ročník; stanoviště; velikost škrobových zrn; laserová difrakce

Kontaktní adresa:
Ing. Dagmar ŠIMKOVÁ, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 217, e-mail: simkova@vubhb.cz