Zkratka za názvem článku: (A) = článek publikován v angličtině
-
Marie Greplová, Hana Polzerová, Renata Švecová, Jaroslava Domkářová
Využití somatických hybridů v sexuální hybridizaci (A)
-
Petr Dědič, Noemi Čeřovská, Helena Plchová, Tomáš Moravec
Rekombinantní protilátky a možnost jejich uplatnění při laboratorní diagnóze virů bramboru
-
Jiří Ptáček, Jaroslav Matoušek, Renata Švecová, Jaroslava Domkářová
Využití hybridizační sondy pro detekci viru Y bramboru
-
Karel Hamouz, Jaromír Lachman, David Bečka, Matyáš Orsák, Jiří Cimr, Vladimír Pivec, Jaroslav Čepl
Vliv vybraných faktorů na obsah chlorogenové kyseliny a antioxidanční aktivitu hlíz brambor s různou barvou dužniny (A)
Využití somatických hybridů v sexuální hybridizaci (A)
GREPLOVÁ, M. – POLZEROVÁ, H. – ŠVECOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2014, 22: 9-34
Cílem této práce bylo zhodnotit křížitelnost dvou somatických hybridů SH292 a SH1003 vykazujících vysokou úroveň rezistence k Phytophthora infestans (PI). Oba genotypy vznikly fúzí protoplastů 1EBN diploidního Solanum pinnatisectum 8166 + 2EBN Solanum tuberosum dihaploidu 299. Opylování těchto hybridů bylo úspěšné po aplikaci pylu odrůd Solanum tuberosum: Barbora, Valfi, Flavie a Karin. V prvním křížení s odrůdami vedlo opylování více než čtyř set květů k nasazení 19 bobulí a 343 semen, z nichž vzešlo 90 semenáčků. Klíčivost semen byla v průměru 21 %. Téměř všechny genotypy kvetly a pylová fertilita byla velmi dobrá. U 38 % genotypů byly zaznamenány dlouhé stolony. Opakovaný laboratorní test prokázal u vybraných kříženců vysokou úroveň rezistence k PI. Genotypy testované v polních podmínkách vykazovaly střední úroveň a tři genotypy dokonce vysokou úroveň polní rezistence PI. Jeden hybrid měl velmi dobrou stolní hodnotu, ale byl jen středně odolný PI.
Ve druhé generaci křížení s odrůdami bylo opylováno více než tisíc květů, bylo získáno 27 bobulí a 1032 semen, z nichž vzešlo 418 semenáčků (klíčivost byla 41 %). Jedna třetina kříženců kvetla, polovina z nich měla dobrou produktivitu pylu i fertilitu. Ve druhé generaci nebyly zaznamenány dlouhé stolony. Vybrané genotypy v laboratorním testu opakovaně vykazovaly vysokou úroveň rezistence PI. Reciproké křížení somatických hybridů SH292 a SH1003 bylo neúspěšné a stejně tak reciproké křížení těchto hybridů s kříženci z první sexuální generace. Laboratorní test rezistence PI na Petriho misce se v průběhu let 2009–2014 ukázal jako vhodná preselektivní metoda šlechtitelských materiálů. Tato práce ukázala možnost využití somatických hybridů v klasickém šlechtitelském procesu a také možnost přenosu rezistence PI z planého sexuálně izolovaného Solanum pinnatisectum 8166 do somatických hybridů i jejich potomstev v první a druhé generaci sexuální hybridizace.
plíseň bramboru; Phytophthora infestans; sexuální hybridizace; S. pinnatisectum, S. tuberosum; somatický hybrid; zpětné křížení
Kontaktní adresa:
Ing. Marie GREPLOVÁ, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 239, e-mail: greplova@vubhb.cz
Rekombinantní protilátky a možnost jejich uplatnění při laboratorní diagnóze virů bramboru
DĚDIČ, P. – ČEŘOVSKÁ, N. – PLCHOVÁ, H. – MORAVEC, T.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2014, 22: 35-44
Byly izolovány geny kódující obalový protein (CP) viru X bramboru (PVX) a viru Y bramboru (PVYN-Wi), klonovány do expresních vektorů a exprimovány v Escherichia coli. Purifikovaný rekombinantní protein obou virů byl použit pro imunizace králíků a získané polyklonální protilátky testovány z hlediska detektability obou virů v hostitelských rostlinách Nicotiana tabacum, N. benthamiana a Solanum tuberosum. Protilátky obou virů specificky detekovaly homologní antigeny technikou Western blot a rovněž detekovaly celé spektrum zkoušených izolátů technikou nepřímé ELISA (IPTA-ELISA). Protilátky obou virů nereagovaly v případě jejich použití v DAS ELISA ani jako potahovací protilátky, ani se nezdařilo připravit jejich účinné konjugáty s enzymem alkalická fosfatáza.
modifikace ELISA; obalový protein viru; virus X bramboru; virus Y bramboru; detektabilita
Kontaktní adresa:
Ing. Petr DĚDIČ, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 232, e-mail: dedic@vubhb.cz
Využití hybridizační sondy pro detekci viru Y bramboru
PTÁČEK, J. – MATOUŠEK, J. – ŠVECOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce - Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2014, 22: 45-56
Byly ověřeny možnosti detekce viru Y bramboru (PVY) postupy DNA-RNA hybridizace. Byly používány různé metody izolace celkové nukleové kyseliny (NA). Pro detekci PVY metodou DNA-RNA hybridizace byla na základě sekvenční analýzy vybraného izolátu viru Y bramboru připravena specifická hybridizační sonda, která byla následně značena neradioaktivně i radioaktivně. Poté byly tyto sondy použity k detekci PVY. Využití hybridizační sondy pro detekci viru Y bramboru bylo možné, jednoduché a spolehlivé při všech postupech značení sond. Dosažené výsledky byly z hlediska citlivosti a spolehlivosti porovnány s metodou ELISA.
brambory; virus Y bramboru; DNA-RNA hybridizace
Kontaktní adresa:
RNDr. Jiří PTÁČEK, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Dobrovského 2366, 58001 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 244, e-mail: ptacek@vubhb.cz
Vliv vybraných faktorů na obsah chlorogenové kyseliny a antioxidační aktivitu hlíz brambor s různou barvou dužniny (A)
HAMOUZ, K. – LACHMAN, J. – BEČKA, D. – ORSÁK, M. – CIMR, J. – PIVEC, V. – ČEPL, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský, Havlíčkův Brod, 2014, 22: 57-70
V polních pokusech byl v letech 2010 a 2011 zkoumán vliv genotypu a stanoviště u odrůd se žlutou, bílou, fialovou nebo červenou dužninou na obsah chorogenové kyseliny (ChK) a dále byl v letech 2011 a 2012 hodnocen vliv ekologického způsobu pěstování. Výsledky dokládají statisticky významný vliv genotypu odrůdy na obsah ChK, který se pohyboval v rozmezí od 74,0 mg/kg FM (Agria) do 824,6 mg/kg FM (Vitelotte). Prokazatelný vliv barvy dužniny na obsah ChK byl zjištěn mezi odrůdami s barevnou dužninou (429,9 mg/kg FM) proti odrůdám se žlutou nebo bílou dužninou (71,1 mg/kg FM). U odrůd s barevnou dužninou rozhodoval spíše genotyp konkrétní odrůdy než fialová nebo červená barva dužniny. Z hlediska vlivu stanoviště byl zjištěn vyšší obsah ChK na teplém stanovišti s častými přísušky proti stanovišti ve vyšší nadmořské výšce s klimatickými podmínkami velmi příznivými pro brambory. U ekologicky pěstovaných brambor byl zjištěn průkazně vyšší obsah ChK proti konvenční variantě. Byla zjištěna lineární korelace mezi antioxidační aktivitou hlíz a obsahem ChK (r = 0.91379, p £0.01).
brambory; odrůda; žlutá, fialová a červená dužnina; ekologické zemědělství; lokalita; rok
Kontaktní adresa:
Prof. Ing. Karel Hamouz, CSc., Česká zemědělská univerzita,
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol
tel.: +420 224 382 548, e-mail: hamouz@af.czu.cz