Vědecké práce 2024

ELEKTRONICKÁ VERZE VĚDECKÝCH PRACÍ Č. 30/2024 KE STAŽENÍ PO KLIKNUTÍ NA OBRÁZEK

OBSAH:

Využití molekulárních markerů v posledních letech u vybraných mezidruhových hybridů druhů solanum
PTÁČEK, J. – ŠVECOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vliv průběhu teplot ve vegetaci na výskyt alternariových skvrnitostí u brambor
LITSCHMANN, T. – DOLEŽAL, P. – HAUSVATER, E. – SEDLÁK, P. – SEDLÁKOVÁ, V.
Shrnutí přínosů analýz genotypů pomocí dartseq pro bramborářskou praxi
PTÁČEK, J. – TRNĚNÝ, O. – KLIČKA, V. – ŠAFÁŘ, J. – ŠVECOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J. – ČEPLOVÁ, M.
Tvorba nových genotypů bramboru s červenou dužninou s využitím mutanta z UVC ozařování protoplastů odrůdy Herby
GREPLOVÁ, M – ŠVECOVÁ, R. – HAMPEJSOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Jiný pohled na genetiku a dědičnost – seznámení s objevy laureátky Nobelovy ceny Barbary McClintock
GREPLOVÁ, M. – HAMPEJSOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Antokyany a jejich potenciál
HAMPEJSOVÁ, R – GREPLOVÁ, M. – DOMKÁŘOVÁ, J.

ANOTACE:

Využití molekulárních markerů v posledních letech u vybraných mezidruhových hybridů druhů solanum

PTÁČEK, J. – ŠVECOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2024, 30: 9–18

Vybrané plané druhy Solanum byly vybrány pro křížení pomocí tradičních šlechtitelských metod. Tyto planě rostoucí druhy, uchovávané v genové bance Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, jsou dobrým zdrojem rezistence vůči různým biotickým i abiotickým faktorům. Metodami PCR byly testovány stovky hybridů z mnoha kombinací, které vznikly recipročním křížením (plané druhy × odrůda nebo dihaploid) a rodičovské genotypy. Získali jsme křížence planých druhů (S. acaule, S. berthaultii a S. demissum) s odrůdami brambor. Hybridnost potomstva po mezidruhové hybridizaci byla vizuálně kontrolována morfologickými znaky a metodou RAPD. Hybridnost byla zjištěna pouze u některých hybridů z kombinací křížení. Pomocí PCR byly testovány genotypy ze sedmi planých druhů (S. acaule, S. berthaultii, S. bulbocastanum, S. brevidens, S. demissum, S. pinnatisectum a S. verrucosum). Rostlinný materiál byl převeden z podmínek in vitro do skleníku a tam pěstován. DNA byla izolována z těchto rostlin pomocí GenElute Plant Genomic DNA Miniprep Kit (Sigma). Byly vybrány a otestovány DNA markery. Vybrané markery byly použity pro následné testování diploidních a tetraploidních sbírek brambor. Pro experimenty s křížením se používají plané druhy nesoucí geny rezistence. Velmi přesná genomová sekvence umožňuje rychlejší a cílenější šlechtění, protože je snazší najít v DNA, která křížení s jinými odrůdami by mohla být zajímavá a kde by v ideálním případě měla probíhat výměna genetického materiálu mezi „otcem“ a „matkou“. To znamená, že šlechtitelé v rané fázi vědí, zda má genotyp požadované vlastnosti, jako je odolnost vůči konkrétním chorobám.

křížení; rezistence; metoda RAPD; genová banka

Kontaktní adresa:
RNDr. Jiří PTÁČEK, CSc.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 244, e-mail: ptacek@vubhb.cz

Vliv průběhu teplot ve vegetaci na výskyt alternariových skvrnitostí u brambor

LITSCHMANN, T. – DOLEŽAL, P. – HAUSVATER, E. – SEDLÁK, P. – SEDLÁKOVÁ, V.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2024, 30: 19–32

V příspěvku jsou vyhodnocena pětiletá pozorování výskytu alternariových skvrnitostí na odrůdách zařazených do Sortimentu doporučených odrůd (SDO) a dána do souvislosti s teplotní charakteristikou suma hodinových efektivních teplot nad 25 °C (SETh25). Je ukázáno, že zejména teploty nad touto hranicí výrazně přispívají k rozvoji těchto chorob v porostech brambor. Byl rovněž vytvořen ukazatel vhodnosti teplotních podmínek pro rozvoj alternariových skvrnitostí v průběhu vegetačního období založený na pětidenní sumaci hodinových efektivních teplot nad 25 °C (5dSETh25).
Pro vyjádření změn podmínek pro rozvoj alternariových skvrnitostí v minulých desetiletích byly vypočítány SETh25 pro jednotlivé roky za období 1961–2023 pro H. Brod, přičemž se ukázalo, že v posledním desetiletí dosahují dvou až třínásobných hodnot oproti období 1961–1990. Rovněž v ročním chodu ukazatele 5dSETh25 v období 2014–2024 je možno pozorovat značné zvýšení hodnot oproti období 1961–1990, přičemž maxima jsou dosahována až v průběhu srpna.

alternariové skvrnitosti; suma efektivních teplot; změna klimatu

Kontaktní adresa:
RNDr. Tomáš LITSCHMANN, Ph.D.,
AMET, Velké Bílovice
Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika
mobil: +420 731 702 744, e-mail: amet@email.cz

Shrnutí přínosů analýz genotypů pomocí dartseq pro bramborářskou praxi

PTÁČEK, J. – TRNĚNÝ, O. – KLIČKA, V. – ŠAFÁŘ, J. – ŠVECOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J. – ČEPLOVÁ, M.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2024, 30: 33–42

V rámci platformy NCKTN01000062 „Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin“ byl koordinován ve VÚB Havlíčkův Brod Dílčí projekt TN01000062/04 – Brambory (ve spolupráci s ÚEB AV ČR, v.v.i., a VESA Velhartice, a.s.)
Řešení tohoto unikátního projektu probíhalo v letech 2019 až 2022, zde prezentujeme všechny dosažené výsledky.

DNA; DArT; genotypování; brambor; asociační analýza

Tvorba nových genotypů bramboru s červenou dužninou s využitím mutanta z UVC ozařování protoplastů odrůdy Herby

GREPLOVÁ, M – ŠVECOVÁ, R. – HAMPEJSOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2024, 30: 43–52

Toto sdělení navazuje na článek z roku 2013 popisující vznik mutantů odrůdy Herby pomocí ozařování protoplastů ultrafialovým zářením (GREPLOVÁ et al., 2013). Šlechtitelská práce pokračovala se dvěma mutanty: Herby 6/9 a Herby 6/29. Byla sledována fertilita pylu a oba genotypy byly zahrnuty do klasické hybridizace. Nasazení květů nebylo velké a záleželo i na ročníku. V průběhu sledovaného období se podařilo uskutečnit zpětné dosycovací křížení s odrůdou Herby – back cross generace (I. BCG) a následně bylo úspěšné opylení křížencem s barevnou dužninou za vzniku II. cross generace (II. CG). Získané hybridní potomstvo vykazovalo dostatečný počet jedinců s homogenně vybarvenou dužninou, ale naproti tomu se projevil snížený výnos i nedostatky chuti v testech stolní hodnoty. Získané poznatky poukazují na složitost hybridizace u tetraploidní plodiny, jakou je brambor (Solanum tuberosum).

mutageneze; hybridizace; barevná dužnina; stolní hodnota

Kontaktní adresa:
Ing. Marie GREPLOVÁ, Ph.D.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 218, e-mail: greplova@vubhb.cz

Jiný pohled na genetiku a dědičnost – seznámení s objevy laureátky Nobelovy ceny Barbary McClintock

GREPLOVÁ, M. – HAMPEJSOVÁ, R. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2024, 30: 53–60

V minulém roce uplynulo 40 let od udělení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Barbaře McClintock. Své poznatky poprvé publikovala před téměř tři-čtvrtě stoletím. Americká bioložka B. McClintock při studiu variability barvy kukuřičných zrn důsledně evidovala i výjimky. Její experimenty vedly k pochopení vztahu mezi nestabilními mutacemi a pohyblivými elementy (transpozony) v genomu. Tyto pohyblivé úseky DNA také zodpovídají za specifickou genovou expresi v organismu jako celku tím, že se v určitém okamžiku nebo v určité části zapínají a vypínají.

transponovatelné elementy; mutace; dědičnost; kukuřice

Antokyany a jejich potenciál

HAMPEJSOVÁ, R – GREPLOVÁ, M. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2024, 30: 61–64

Krátké sdělení.

Kontaktní adresa:
Mgr. Romana HAMPEJSOVÁ
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika
tel.: +420 569 466 241, 569 466 239, e-mail: hampejsova@vubhb.cz