Vladimír Anděl
středa, 30. září 2020, 16:19
Dobrý den,
letos jsme pěstovali ranné brambory na zahradě v místě, kde se pěstovaly i před rokem. Usoudili jsme, že pokud je i po uschnutí natě necháme v zemi, budou tam v optimálním prostředí a že je budeme vykopávat postupně dle potřeby. Nevím, ale asi to nebyl dobrý nápad. V bramborách nacházíme nějaké červy, nebo spíš cestičky po nich. Nevím, co to je a jak se tomu bránit. Mohli tam být už v době, kdy se měly brambory sklízet? Nebo je napadli až teď?
Dobrý den.
Bohužel to dobrý nápad nebyl. Po ukončení vegetace by se hlízy měli sklízet za dva až tři týdny po vyzrání slupky (při promnutí v ruce se slupka již neloupe). Po delším ponechání hlíz v půdě narůstá napadení některými chorobami i škůdci, což je váš případ. Hlízy máte pravděpodobně napadené drátovci - larvami brouků kovaříků. Tyto při sklizni hlízu rychle opouštějí, proto je většinou v bramborách po sklizni nenajdete. Nelze říci, že by hlízy byly zcela bez napadení při včasné sklizni, ale napadení drátovci významně stoupá s pozdějším termínem sklizně. Více o drátovcích se dozvíte v příručce Drátovci a osenice u brambor v sekci "Publikace" na našich webových stránkách.
VÚB
Honza
pondělí, 28. září 2020, 16:33
Na své zahrádce si úspěšně pěstuji brambory na cca 7 m2 (v poslední době Carrera - výnos mám 4-5 kg/m2). V příštím roce bych chtěl výsadbu rozdělit: polovinu obvyklým způsobem v dubnu, druhou polovinu až v červenci (po sklizni jahod a česneku). Jakou odrůdu bych měl zasadit? Dá se vůbec v této době někde sehnat sadba (5 kg)? Pokud koupím sadbu už v únoru, bude mít do července metrové odnože...
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Druhá výsadba v červenci je sice možná, ale velmi riskantní. Mladé rostliny jsou náchylné k tlaku řady škodlivých činitelů, z nichž nejzávažnější je plíseň bramboru, která může porost bez intenzivní ochrany zcela zlikvidovat.
Úspěch bude tedy hodně záviset na průběhu povětrnostních podmínek.
Sadbu nakoupenou na jaře musíte uchovat za nízkých teplot 2 - 4°C a přibližně 3 týdny před zamýšleným sázením necháte hlízy na světle při teplotě 15 - 20°C naklíčit. Vhodná pro letní výsadbu bude právě Carrera, jejíž sadba ve skladu předčasně neklíčí a po výsadbě se vyznačuje rychlým vývojem.
VÚB
Tomáš P.
pátek, 25. září 2020, 13:42
Dobrý den,
chtěl bych poprosit o radu. Rád bych dal brambory po vojtěšce není s tím případně problém nebo nemůže zde být riziko drátovce nebo je lepší využít pole po pšenici? Dále jsem se chtěl zeptat zda pod brambory nevadí rok starý hnůj který není ještě rozložený a obsahuje zbytky slámy a když by dávka byla i třeba 40t/ha.
Předem mnohokrát děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Z hlediska výskytu drátovců bude pravděpodobně vhodnější sázet brambory po pšenici. Ale hodně záleží na konkrétním zamoření pozemku. Při použití slamnatého hnoje je vyšší nebezpečí napadení brambor vločkovitostí (původce Rhizoctonia solani, viz příručka Vločkovitost hlíz bramboru v sekci "Publikace"). Každopádně je třeba hnůj zaorat na podzim.
VÚB
František Smítal
středa, 23. září 2020, 09:45
Dobrý den. Jaké údaje musí být na etiketě prodávaných pytlovaných brambor na zimní uskladnění ? Děkuji za odpověď.
Ing. Smítal
Dobrý den.
Požadavky na konzumní brambory a jejich označení stanoví Vyhláška č. 157/2003 Sb. Na etiketě by měla být uvedena skupina(v tomto případě Brambory konzumní pozdní), odrůda, varný typ a země původu.
VÚB
Tomáš
středa, 9. září 2020, 12:55
Dobrý den, letos jsme poprvé vypěstovali na zahradě brambory. Vzhledově i tvarově vypadají normálně ale po uvaření jsou některé brambory jakoby nahořklé a po konzumaci bramboru přetrvává nějakou dobu pálení v krku. Zatím jsem je jen ochutnával a čekám na Vaši odpověď. Těch hořkých brambor může být možná až 30 -40 %. Co je toho příčinou?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Na vaši otázku není možné jednoznačně odpovědět, příčin může být mnoho a je obtížné je specifikovat. Pravděpodobně půjde o kombinaci půdních a meteorologických faktorů. Změnu senzorických vlastností hlíz mohou způsobit cizorodé látky v půdě, nadbytek některých hnojiv apod. Hořkost způsobují také alkaloidy ze skupiny solaninů, jejichž obsah se v hlízách zvyšuje při jejich vystavení po delší dobu světlu.
VÚB
Patrik
pátek, 4. září 2020, 10:52
Omlouvám se, teď už snad by měla být zaslána fotografie vidět.
Dobrý den.
Zduřelé "kroužky" na povrchu hlíz jsou způsobeny nekrotickým kmenem viru Y, který se přenáší napadenou sadbou a mšicemi. Hniloba na pupkové části hlíz je pravděpodobně vyvolána infekcí pektinolytickými bakteriemi, které jsou rovněž přenosné sadbou. Napadají stonky (černání stonku) a hlízy (měkká hniloba). Letošní průběh vegetace s trvale vlhkou půdou rozvoji bakteriálních chorob velmi vyhovoval.
VÚB
Patrik
čtvrtek, 3. září 2020, 14:47
Dobrý den, omlouvám se poslal jsem moc velkou fotografii tady posílám zmenšenou.
Dobrý den.
pokuste se vložit fotografii ještě jednou, stále u vašeho dotazu není zobrazena.
VÚB
Patrik
středa, 2. září 2020, 19:28
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co za nemoc postihlo tyto brambory na fotografii, tyto kroužky a díru na vrcholu bramboru nacházíme tak zhruba na každé 15. bramboře. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Rádi bychom na dotaz reagovali, ale bohužel jste nepřiložil zmiňovanou fotografii. Pokuste se ji vložit ještě jednou.
VÚB
Vendula
sobota, 29. srpna 2020, 12:58
Dobrý den,
při letošní sklizni bylo asi 10% hlíz poškozených (viz foto). V jedné hlíze jsme našli larvu, ale poškození se jeví od více škůdců. Můžete prosím poradit, o jaké škůdce se jedná a jak na ně? Poškozeny byly hlízy odrůdy Agria. Odrůda Rosara, která byla pěstovaná na stejném záhonu poškozená nebyla.
Dobrý den.
Podle fotografií lze usuzovat na poškození hlíz housenkami osenic (Agrotis spp.) nebo krtonožkou obecnou (Gryllotalpa gryllotalpa). Podrobnější informace a fotografie naleznete na našich webových stránkách v sekci Publikace, v příručkách Škodliví činitelé bramboru a Drátovci a osenice.
Ochrana proti oběma škůdcům je obtížná. Osenice se obvykle objevují nepravidelně, prevencí je důsledné zpracování půdy. Krtonožky se naopak v určitých lokalitách vyskytují dlouhodobě a likvidovat lze jejich hnízda v půdě, které se poznají podle nakypřené půdy a zničených rostlin nad hnízdem.
Dospělce je možno chytat do připravených pastí z nádob zapuštěných do půdy.
VÚB
Kristýna
sobota, 22. srpna 2020, 11:23
Dobrý den,
Chci se zeptat jak mohu zabránit tomu, aby mi brambory vytvářely po povrchu jakési drobné špunty, které nejdou běžně oloupat, nýbrž je musím vydloubávat. Čím je tato vada způsobena?
Děkuji
Dobrý den.
Pravděpodobně se jedná o napadení lenticel (útvarů navazujících na mezibuněčné prostory vnitřních pletiv hlízy) vločkovitostí, jejímž původcem je houba Rhizoctonia solani, vyvolávající u brambor řadu poškození především kvalitativního charakteru (nejvíce nápadné jsou černé vločky - sklerocia na povrchu hlíz a deformace hlíz). Napadá také klíčky a podzemní části stonků a snižuje výnos hlíz. Sklerocia na sadbě jsou zdrojem infekce pro dceřiné hlízy, ale k infekci dochází i z půdy, kde houba přežívá na nerozložených rostlinných zbytcích. Více o chorobě a ochraně proti ní se dočtete na našich stránkách www.vubhb.cz v sekci publikace, kde najdete příručku Vločkovitost hlíz bramboru.
VÚB
J
úterý, 18. srpna 2020, 15:14
Dobrý den,
pěstuji brambory odrůdy PRINCESS šestým rokem. Poprvé se mi před 3 roky stalo, že čast (cca 20%) brambor bylo nutno "déle vařit" aby byl brambor měkký. Chuťove je brambor více vodnatý a nasladlejší, možná i malinko do šeda. Tento jev je jasněji znatelný až cca 2-3měsíce po sklizni, ale zjistil jsem že první příznaky již lze pozorovat i týden po sklizni. Brambory vypadaji vzhledem - slupka i velikostí normálně - nelze pohledem poznat. Zatim se mi to stalo jen ve dvou sezonach ze šesti. Nevíte čím by to mohlo být? Sadbu používám každý rod certifikovanou s pasem.
Děkuji.
Dobrý den.
Problém spočívá v tom, že ve sklizni jsou hlízy různého fyziologického stáří. K tomu dochází nejčastěji v sezónách s výraznými výkyvy v průběhu povětrnostních podmínek. Pokud bramborové rostliny mají hluboký vláhový deficit, dojde k zastavení růstu a vývoje rostlin i hlíz. Po příchodu srážek se růst obnoví, hlízy začnou rychle narůstat (to se může také projevit deformacemi, nárůstky rozprasky a sklovitostí hlíz). U některých odrůd dojde dokonce k opětovnému nasazování hlíz. Všechny tyto poruchy vyvolané nerovnoměrným přísunem vláhy a silným kolísáním teplot se pak v různé míře odrazí v konzumní kvalitě hlíza její nevyrovnanosti. Omezit tyto vady je možné pouze pravidelnou závlahou a vyrovnanou výživou bramborových porostů.
VÚB
Richard
pondělí, 27. července 2020, 10:45
Dobrý den, prosím o radu ohledně zvýšené praskavosti hlíz, je problém ve výživě mokru nebo náchylnosti odrůdy? Pěstují už čtvrtým rokem Red Anna první dva roky bez problémů super výnos chuť i skladovatelnost ale teď druhým rokem mám popraskané hlízy. Děkuji za odpověď
Dobrý den.
Příčinou rozprasků hlíz jsou převážně výkyvy povětrnostních podmínek ve vegetaci, konkrétně rychlé obnovení růstu po srážkách, kterým předcházel přísušek a stagnace vývoje porostu. Určitou roli hraje i citlivost odrůdy k tomuto jevu. Zabránit této fyziologické poruše lze jedině pravidelnou závlahou.
VÚB
Jan
pátek, 24. července 2020, 11:49
Dobrý den, chtěl bych vás požádat o radu s řešením situace po napadení brambor plísní. Jde o malou rozhlohu na zahradě.
Rozhodl jsme se změnit místo, na kterém budu brambory sázet a chtěl bych poradit:
a) jak ošetřit pozemek, na kterém byl porost brambor napaden plísní - je vhodné osít nějakou plodinou nebo nějak ošetřit (přirozený nebo chemický prostředek)? jak dlouho bych na stejném místě neměl brambory pěstovat?
b) jak připravit nové místo, kde budu brambory sázet na jaře - teď jde o zatravněnou plochu, mám zorat na podzim? mám osít nějakou plodinou, jakou, kdy a kdy zaorat? mám nějak ošetřit před sadbou?
c) jak příští rok ošetřovat, abych předešel opakování letošní situace, kdy plíseň způsobila 80% snížení výnosu oproti předchozím letům
Děkuji předem za radu případně odkaz na článek / knihu.
Dobrý den.
a) Pozemek není nutné nijak zvlášť ošetřovat, ošetření pozemku s napadením brambor plísní přímo nijak nesouvisí. Zdrojem infekce jsou primárně rostliny z latentně infikovaných sadbových hlíz, v letech s příznivými podmínkami pro chorobu se plíseň šíří epidemicky v rozsáhlých oblastech (podrobněji v příručce na našich webových stránkách v záložce PUBLIKACE: "Metodika integrované ochrany proti plísni bramboru").
Brambory by se měly na stejném pozemku pěstovat ideálně ve čtyřletých cyklech. Důvodem není plíseň bramboru, ale řada jiných škodlivých činitelů, především karanténních.
b) Pozemek by měl být na podzim zorán se zapravením chlévského hnoje a základním hnojením (podrobnosti o agrotechnice naleznete rovněž v našich publikacích v záložce PUBLIKACE). Z hlediska prevence před plísní bramboru by pozemek měl být na vzdušném a slunném místě bez zastínění např. ovocnými stromy, aby po srážkách rychle osychal. Pokud uvažujete o pěstování brambor na nyní zatravněném pozemku, je zde s velkou pravděpodobností nebezpečí napadení hlíz drátovci - larvami brouků kovaříků. Lépe je brambory pěstovat na intenzivně obdělávaném pozemku.
c) V předchozích několika letech tato choroba měla vhodné podmínky jen krátkodobě nebo lokálně, proto nezpůsobovala významné ztráty. Plísni lze zabránit ošetřováním fungicidy, které je zahájeno preventivně před infekcí porostu (viz odkaz na příručku výše). Prevence v příznivých letech pro chorobu bohužel nemá dostatečný efekt.
VÚB
Vladislav
středa, 22. července 2020, 15:01
Dobrý den,
Dnes jsem vytrhl 2 trsy brambor a hlízy jsou asi z 1/2 bradavičnaté. Posílám foto. Prosím o určení choroby a jejích příčin.
Děkuji moc a zdravím.
Vladislav
Dobrý den.
Jedná se o vyvýšenou formu aktinobakteriální obecné strupovitosti bramboru, kterou způsobují vláknité půdní bakterie Streptomyces scabiei. K infekci hlíz dochází na počátku jejich tvorby, zejména je-li v této době půdní přísušek. Jedinou účinnou ochranou je závlaha v době, kdy dochází k infekci.
Více najdete v příručce Aktinobakteriální obecná strupovitost bramboru na našich webových stránkách v sekci Publikace.
VÚB
Pavel
pátek, 17. července 2020, 14:41
Dobrý den, již delší dobu (několik roků) pozoruji na zakoupených bramborách jsou hnědé puntíky a po oškrábáni jsou viditelné mokvavé fleky. O jaký druch poškození hlíz se jedná? Jaký vliv má na lidský organizmus takto zasažená brambora? Nepamatuji si, že by dříve byly brambory takto napadeny. Děkuji.
Dobrý den.
Jedná se o zbytky zbujelých lenticel (bradavičnaté útvary umožňující výměnu plynů mezi vnějším prostředím a mezibuněčnými prostory rostlinných pletiv).
Lenticely v případě vysoké vlhkosti půdy zbují a připomínají bílé krupičky patrné ihned po vyjmutí z půdy. Po sklizni nebo snížení vlhkosti půdy tyto vyschnou a zanechávají na hlíze drobné hnědé skvrnky. Pod nimi je pletivo hlízy světlejší s vyšším obsahem vody. Jde o zcela běžnou fyziologickou záležitost vlhkých let, která nijak neovlivňuje konzumní kvalitu hlíz.
Obrázek najdete na našich webových stránkách v publikaci Škodliví činitelé bramboru poškozující hlízy pod názvem "vysokovlhkostní zvětšení lenticel bramboru".
VÚB
Eliška
čtvrtek, 16. července 2020, 19:44
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o informaci, jestli se může sníst i syrová brambora, třeba jedna menší denně, když má tolik vitamínů a minerálů.
Předem moc děkuji a zdravím vás.
Dobrý den.
Syrovou bramboru můžete bez obav konzumovat. Neměla by však být zelená, protože v zelených hlízách vystavených světlu se zvyšuje obsah alkaloidů ze skupiny solaninů. Pokud se chcete dozvědět více o významu brambor pro výživu člověka a obsahu látek v hlíze, pak klikněte na logo Brambory- Zdravá potravina.
VÚB
Jan
čtvrtek, 16. července 2020, 13:27
Dobrý den,
mohl bych Vás požádat o radu při dalším postupu pěstování brambor. Na jaře, kolem 20.dubna jsem na poli vysadil brambory, odrůda Magda. V současné době se rozhoduji, jestli brambory vyorat nebo ještě ponechat, protože po deštivém období začaly listy prosychat v podobě hnědě ohraničených zaschlých míst (foto v příloze stav k 13.7.). Mám obavu, že se jedná o plíseň bramborovou. Teď už sice nějakou dobu výrazněji nepršelo, ale výhled počasí není nijak optimistický z pohledu suchého, teplého počasí, které by mohlo šíření plísně zastavit a proto zvažuji další postup. Četl jsem Váš článek, kde doporučujete napadanou nať neprodleně odstranit - mají se tedy po odstranění natě hlízy v půdě ještě ponechat nebo je rovnou vyzvednout? Při kontrolním vyrytí několika keříků, jsou hlízy prozatím zdravé, řekl bych střední velikosti. Jen doplním, že půda, ve které jsou brambory vysázeny je úrodná, jílovo-hlinitá černozem. Děkuji za odpověď.
JM
Dobrý den.
Porost brambor podle fotografií vypadá velmi dobře a bez výskytu plísně bramboru. Odrůda Magda je velmi raná a stav porostu odpovídá počátku dozrávání, možná se slabým výskytem alternariových skvrnitostí. Doporučujeme zatím vegetaci neukončovat, za současného stavu byste se zbytečně připravil o vyšší výnos. Ještě by bylo vhodné ošetření proti plísni a alternariovým skvrnitostem, např. přípravky Revus Top nebo Vendetta, bližší informace najdete v příručce na našich webových stránkách (Metodika integrované ochrany proti plísni bramboru …).
Pokud se týká sklizně (tedy po přirozeném zaschnutí nebo po odstranění natě), ta by měla následovat 2 – 3 týdny poté. Dojde tak k vyzrání slupky hlíz a zároveň se projeví případná infekce hlíz plísní bramboru, které bude možné vytřídit.
VÚB
Martina Mikulcová
úterý, 14. července 2020, 12:14
Dobrý den,
ze dne na den nám polehala a začala žloutnout nať u brambor - odrůda Impala. Ve vedlejším řádku je jiná odrůda a ta roste od začátku výš a lépe a ta se drží a nežloutne ani neleží. Šedé skvrny jako plíseň jsem na listech nenašla. Co mohu dělat a dají se brambory ještě zachránit?
Děkuji.
Dobrý den.
Odrůda Impala patří k velmi raným odrůdám a v této době již dochází k přirozenému dozrávání, postupnému žloutnutí a odumírání natě a k ukončení vegetace. Porost nechte přirozenému vývoji a hlízy dva až tři týdny po odumření natě můžete sklidit. Tato odrůda však není vhodná k dlouhodobému skladování, takže je vhodné ji sklízet průběžně pro přímý konzum.
VÚB
Zdeněk Býma
pondělí, 13. července 2020, 09:05
Vážení ve VÚB,
s velkým zpožděním Vám DĚKUJI za vysvětlení mého pěstitelského problému - vysoká nať a nízký počet nasazených hlíz. Hlavně Vám děkuji za naději v poslední větě: Porost ještě MŮŽE další hlízy nasadit - kéž by... Zatím jsem ještě nenašel dostatek osobní odvahy tuto naději prověřit...
Přeju krásný den a zdravím. ZB
Milan Malý
sobota, 11. července 2020, 10:29
Dobrý den mám plíseň bramborovou a již se to nedá zachránit mohu nať posekat a nechat brambory v řádkách nebo co doporučujete .
Děkuji za odpověď
Milan Malý
Dobrý den.
Ideální je nať vytrhat a odstranit z pozemku, na větších pozemcích alespoň posekat a rovněž pokud možno odstranit.
Hlízy sklízejte nejdříve za dva až tři týdny po odstranění natě, aby vyzrála slupka.
VÚB