Poradna

Dobrý den.
Bohužel se Vám nepodařilo přiložit avizované fotografie. Pokuste se o to ještě jednou nebo nám je zašlete na ochrana@vubhb.cz
VÚB

Dobrý den.
Změna barvy dužniny po uvaření a rychlost této změny je odrůdovou vlastností, částečně může být také ovlivněna průběhem povětrnostních podmínek ve vegetaci.
VÚB

Dobrý den,
jedná se o tmavnutí po uvaření, které je způsobeno vytvořením komplexů mezi železem a chlorogenovou kyselinou při vaření (či paření) hlíz a oxidací tohoto komplexu během ochlazení. Na intenzitu tmavnutí má vliv poměr mezi chlorogenovou a citrónovou kyselinou. Čím je poměr mezi oběma kyselinami užší, tím je tato nežádoucí barevná změna více eliminována, protože citrónová kyselina je schopna vázat železo. Koncentrace obou kyselin v hlízách je ovlivněna genotypem (odrůdou), ale působí na ni i vlivy prostředí. Což zřejmě bude v letošním roce velice časté vzhledem k průběhu počasí během vegetace a při sklizni.
VÚB

Dobrý den,
Některé odrůdy v letošním roce tímto způsobem zřejmě reagují na letošní průběh vegetačních podmínek. Jedná se patrně o abiotickou anthokyanizaci dužniny hlíz. Tato porucha je podporována osvětlením hlíz na povrchu hrůbku.
VÚB

Dobrý den.
Vaše otázka je velmi široká a nelze na ni jednoznačně odpovědět. Nadměrné hnojení, především dusíkem, je však jednou z možných odpovědí. Dále má významný vliv průběh a délka vegetace, teploty, srážky, termín sázení, výskyt chorob aj. Záleží také na pěstované odrůdě, zdravotním stavu sadby, resp. byla-li použita certifikovaná sadba nebo se jedná o vlastní přesadbu.
VÚB

Dobrý den.
Rozteč sázených hlíz se řídí užitkovým směrem a délkou vegetace. Při pěstování konzumních brambor se při meziřádkové vzdálenosti 75 cm volí rozteč hlíz v řádku 23 - 27 cm pro rané konzumní brambory, 28 - 32 cm pro pozdní konzumní brambory. Hloubka sázení se má rovnat velikosti sadbových hlíz, nebo být maximálně o 30 mm větší, měřeno od původního urovnaného povrchu půdy. Výška nahrnuté ornice nad hlízami musí být minimálně 100 mm, optimálně 140 - 160 mm.
VÚB

Dobrý den.
Při manipulaci s hlízami a při jejich zpracování může dojít ke třem druhům barevných změn. K enzymovému hnědnutí vyskytující se při nešetrné manipulaci s hlízami a při zpracování syrových hlíz, k tmavnutí po uvaření, které se vyskytuje po vaření či paření brambor a k neenzymatickému hnědnutí neboli Maillardově reakci, která hraje významnou úlohu při sušení nebo smažení. U Vás se zřejmě jedná o enzymové hnědnutí, které se vyskytuje při nešetrné manipulaci s hlízami a při krájení, řezání nebo strouhání syrových brambor.
Při všech úkonech, kdy jsou buňky v hlízách poškozeny a vystaveny působení vzduchu (kyslíku). Zpočátku se barví hlízy červenohnědě, později vzniká tmavohnědá barva, až konečným výsledkem je černohnědá barva produktu. Tuto reakci způsobuje oxidace tyrosinu na melanin prostřednictvím enzymu PPO. Reakce neprobíhá při teplotách nad 80 °C a za nepřítomnosti kyslíku. Přítomnost železa podporuje průběh reakce. Vedle tyrosinu se spolupodílí na této reakci chlorogenová kyselina. Tato vlastnost je vysoce ovlivněna genotypem - odrůdou. Tzn. že některé odrůdy netmavnou některé tmavnou ihned pod nastrouhání, což je asi Váš případ.
VÚB

Dobrý den.
Letošní vlhký rok byl velmi příznivý pro plíseň bramboru, a to pro infekci natě i hlíz. Ani při intenzivní ochraně se vždy nepodařilo infekci hlíz zabránit.
Napadené hlízy jste sice vytřídil, ale u některých, které byly infikovány později, se může hniloba po uplynutí inkubační doby ještě projevit. Bohužel, pokud k infekci hlíz již došlo, žádná desinfekce rozvoji hniloby nezabrání.
Hlízy, u kterých jsou pouze první slabé příznaky napadení (rezavé skvrnky v dužnině) a nepřešly do měkké hniloby, je možné po uvaření zkrmovat.
VÚB

Dobrý den.
Pokud jde o praskliny, které se objevily až po třídění, pravděpodobně jde o špatné seřízení třídící linky. Bez fotografie a znalosti bližších okolností ale nemůžeme příčinu přesně stanovit.
Obvyklé jsou růstové rozprasky hlíz. Tyto vznikají v průběhu vegetace při rychlém růstu, který nastává po srážkách nebo zavlažení porostu po předchozím přísušku, který omezil růst. Další možnou příčinou jsou rozprasky způsobené nějakou chemickou látkou, vznikající např. po aplikaci nevhodného herbicidu. V obou posledně jmenovaných případech jsou však rozprasky vyhojené a pokryté slupkou.
VÚB

Dobrý den.
Brambory konzumní se člení na brambory konzumní rané (brambory konzumní sklízené před dosažením úplné zralosti hlíz se snadno odstranitelnou slupkou) a na brambory konzumní pozdní (brambory konzumní sklízené po dosažení úplné zralosti hlíz s dobře vyvinutou a pevnou slupkou).
Pokud však posuzujeme brambory z hlediska pěstování, pak zařazujeme jednotlivé odrůdy do skupin podle ranosti, tj. podle délky vegetace, a to velmi rané 60 - 100 dnů), rané (100 - 120 dnů), polorané (110 - 120 dnů) a polopozdní až pozdní (nad 120 dnů).
VÚB

Dobrý den.
Požerky na hlízách jsou s největší pravděpodobností způsobeny hlodavci např. hrabošem polním. Požerky jsou rozpoznatelné podle viditelných otisků zubů.
VÚB

Dobrý den.
Pravděpodobně jde o růstové rozprasky hlíz. Tyto vznikají při rychlém růstu, který nastává po srážkách nebo zavlažení porostu po předchozím přísušku, který omezil růst. Stagnaci růstu hlíz mohou způsobit také vysoké teploty.
VÚB

Dobrý den.
Bohužel obrázky přiložené nejsou. Pokud se Vám je nedaří vložit přímo do systému , tak je můžete zaslat na e mail: ochrana@vubhb.cz
VÚB

Dobrý den.
Pokud nám pošlete přes Poradnu fotografii poškození hlíz a děr v půdě, rádi Vám poradíme.
VÚB

Dobrý den.
Váš dotaz je poměrně obsáhlý, proto odkazujeme na podrobnější informace v publikacích na našich webových stránkách www.vubhb.cz, a to Drátovci a osenice u brambor, Metodika integrované ochrany proti plísni bramboru v nových agroenvironmentálních podmínkách a Škodliví činitelé bramboru poškozující hlízy.
Drátovci jsou velkým problémem především na malých pozemcích obklopených trávníky a jinými trvalými kulturami. Pro malopěstitele není v současné době k dispozici žádný účinný přípravek pro přímou ochranu, a proto lze využít pouze agrotechnická opatření, především časté a intenzivní zpracování půdy a včasnou sklizeň.
Hniloby, které popisujete, byly způsobeny plísní bramboru, která napadá nať a později i hlízy. Rozklad hlíz je pak dále urychlován pektinolytickými bakteriemi s charakteristickým zápachem. Tyto bakterie byly také příčinou choroby nazývané černání stonku, kterou jste pozorovala před květem.
Plíseň bramboru měla v letošním vlhkém a teplém roce velmi příhodné podmínky a v mnoha případech způsobila značné ztráty na výnosech a hnilobou hlíz. Pro účinnou ochranu je nutné použít fungicidní přípravky a v případě napadení porostu včas odstranit nať.
VÚB

Dobrý den.
Podle fotografií jde ale právě o skvrny vzniklé mechanickým odlupováním nevyzrálé slupky hlíz bramboru. V letošním vlhkém roce je to poměrně častý jev. Nevyzrálá slupka se loupe poměrně snadno i při relativně šetrném zacházení s hlízami. Proto by se hlízy měly sklízet po ukončení vegetace nejdříve za 2 - 3 týdny po vyzrání a zpevnění slupky. Tento proces je značně závislý na průběhu počasí a odrůdě. Důsledkem tohoto narušení slupky může být také vyšší infekce hlíz původci hnilob a zvýšený výpar během skladování.
VÚB

Dobrý den.
Jedná se o skvrny vzniklé okysličením pletiv hlíz po oloupání nevyzrálé slupky. V letošním vlhkém roce je to poměrně častý jev. Nevyzrálá slupka se loupe poměrně snadno i při relativně šetrném zacházení s hlízami. Proto by se hlízy měly sklízet po ukončení vegetace nejdříve za 2 - 3 týdny po vyzrání a zpevnění slupky. Tento proces je značně závislý na průběhu počasí a odrůdě. Důsledkem tohoto narušení slupky může být také vyšší infekce hlíz původci hnilob a zvýšený výpar během skladování. Vaše obava je tedy oprávněná. Doporučujeme proto uskladnění hlíz na 2 - 3 týdny na přechodné skládce ve tmě při teplotě kolem 15°C, poté vytřídit hlízy napadené chorobami a silněji poškozené a teprve pak je uložit do sklepa.
VÚB